Metaanalýza publikovaná v Internal Medicine ukazuje, že antibiotika a systémové glukokortikoidy jsou spojeny s menším počtem selhání léčby u dospělýchCOPDexacerbace ve srovnání s placebem nebo žádný terapeutický zásah.

Za účelem provedení systematického přehledu a metaanalýzy vyhodnotila Claudia C. Dobler, MD, Bond University, Austrálie a další 68 randomizovaných kontrolovaných studií, zahrnujících 10 758 dospělých pacientů s akutními exacerbacemiCOPDkteří byli léčeni v nemocnici nebo ambulantně.Studie porovnávala farmakologické intervence s placebem, běžnou péčí nebo jinými farmakologickými intervencemi.

Výhody antibiotik a systémových glukokortikoidů

Ve srovnávací studii 7-10denního podávání systémových antibiotik a placeba nebo konvenční péče o hospitalizované nebo ambulantní pacienty na konci léčby antibiotika souvisejí s ústupem akutní exacerbace onemocnění, ale nemají nic společného s závažnost exacerbace a léčebné prostředí (OR = 2,03; 95% CI, 1,47- -2,8; střední kvalita důkazů).Po ukončení terapeutické intervence ve studii ambulantních pacientů s mírnými akutními exacerbacemi může systémová antibiotická terapie snížit míru selhání léčby (OR = 0,54; 95% CI, 0,34-0,86; střední síla důkazu).U hospitalizovaných a ambulantních pacientů s mírnými až středně těžkými nebo středně těžkými až závažnými exacerbacemi mohou antibiotika také snížit dýchací potíže, kašel a další příznaky.

Podobně u hospitalizovaných a ambulantních pacientů jsou systémové glukokortikoidy srovnávány s placebem nebo konvenční péčí.Po 9–56 dnech léčby je menší pravděpodobnost selhání systémových glukokortikoidů (OR = 0,01; 95% CI, 0–0,13; kvalita důkazů je nízká), bez ohledu na léčebné prostředí nebo stupeň akutní exacerbace.Na konci 7-9 denní léčby došlo u pacientů s mírnými až těžkými exacerbacemi v ambulanci a hospitalizovaných k úlevě od dušnosti.Systémové glukokortikoidy jsou však spojeny se zvýšením počtu celkových a endokrinně souvisejících nežádoucích účinků.

Vědci se domnívají, že na základě jejich zjištění by si lékaři a kolegové měli být jisti, že antibiotika a systémové glukokortikoidy by měly být použity při jakékoli akutní exacerbaciCOPD(i když je mírná).V budoucnu mohou být schopni lépe určit, kteří pacienti budou mít z těchto léčebných postupů největší prospěch a kteří naopak prospěch nebudou (na základě biomarkerů, včetně C-reaktivního proteinu nebo prokalcitoninu, krevních eozinofilů).

Potřebujete více důkazů

Podle vyšetřovatelů chybí rozhodující údaje o preferenci antibiotik či terapie glukokortikoidy a důkazy o užívání dalších léků, včetně aminofylinu, síranu hořečnatého, protizánětlivých léků, inhalačních kortikosteroidů a krátkodobě působících bronchodilatancií.

Výzkumnice uvedla, že by odrazovala lékaře od používání neověřených léčebných postupů, jako je aminofylin a síran hořečnatý.Vědci se domnívají, že ačkoli existuje mnoho studií o CHOPN, mnoho léků pro léčbu akutních exacerbací CHOPN nemá dostatečné důkazy.Například v klinické praxi běžně používáme krátkodobě působící bronchodilatancia ke zmírnění dušnosti při akutních exacerbacích CHOPN.Patří mezi ně krátkodobě působící antagonisté muskarinových receptorů (ipratropium bromid) a krátkodobě působící agonisté beta receptorů (salbutamol).

Kromě kvalitnějšího výzkumu, spolehlivého výzkumu léčby drogami vědci také poukázali na to, že stojí za to studovat i jiné typy intervencí.

„Rostoucí množství důkazů naznačuje, že některé nefarmakologické terapie, zejména ty, které začínají cvičit brzy ve fázi exacerbace, mohou zlepšit středně těžké až těžké exacerbace pacientů s CHOPN v nemocnici.The American Thoracic Society/European Respiratory Conference v roce 2017 Vydané guidelines obsahují podmíněná doporučení (velmi nízká kvalita důkazů) během hospitalizace akutních exacerbací CHOPN, nezahajují plicní rehabilitaci, ale od té doby se objevily nové důkazy, že potřebujeme mnoho vysoce kvalitních důkazů o časném cvičení během akutní exacerbace CHOPN k ověření účinnosti časného cvičení u akutní exacerbace CHOPN.